Natanelo - pocházím také z věřící rodiny. Nebyli jsme v tom vychováni, ale došli jsme k tomu sami. Ač tady se vedly diskuze dalo by se říci spíše antikatolické - dle "tónu" zpráv i když v nich nebylo nic vytýkajícího. Přiznávám, jsem katolík. Můj bratr je také katolík, chodí do kostela skoro každý den, protože pracuje pro otce Halíka, na Bohoslužby taky chodí, víru má velkou, přesto jeho rodina jsou neustále nemocní, hlavně děti. Chceš tím říci, že je to pro jeho nevíru? Já jsem se nechala pokřtít v mých 17 letech, byla jsem téměř náboženský fanatik, do kostela každou neděli a jak jsem se cítila proviněna, když jsme tam nešla. Ke zpovědi jsem chodila s prominutím s téměř každým prdem. Pak se v mém životě stal zlom, i když v kostele vdaná, jsem rozvedená, do kostela už tolik nechodím, protože nemohu k přijímání, než se "očistím" církevním rozvodem což je složitá záležitost. Nicméně jsem znovu vdaná, mám úžasné miminko (i když mi tady teď ječí
), řekla bych, že sloužím bohu méně než můj bratr, ale bydlím konečně po 33 letech ve vytouženém domečku, který jsem si přála od malička (bydlela jsem v bytě v Praze), mám milujícího manžela, nádherné zdravé miminko,... co chci víc? Občas si uvědomuji, že to vše stále potřebuje více a více peněz. na peníze jsme až tak celá rodina štěstí neměli. Celý život jsem spořila, abych dosáhla svých snů. A pak když se zamyslím, říkám si, že jsem teď tak trochu namyšlená, když mám vše co jsem si vysnila a že by to chtělo více pokory. Obávám se Boha, aby mi to zas nevzal, když se pyšním jak mám úžasného syna, bydlím v domečku, manžel se pečlivě o synka stará, když je doma. Naše známá umřela v necelých 40 letech na rakovinu ze dne na den. byla to úžasná osoba, milující matka 3 dětí , věřící, navštěvující bohoslužby, jezdící do Medugorje modlit se k Panně Marii, samozřejmě Bohu, Ježíši. Jednoho dne se jí udělalo slabo, šla k doktorovi a za týden bylo po ní. Bylo to snad proto, že málo věřila? Myslím si Natanelo, že by to chtělo také více pokory. Pán Bůh má různé úmysli i přes ty bolestné rány. Není to trest, Pán Bůh jedná jen s láskou, jen my lidé to neumíme pochopit, proč se to děje. Jen si uvědom, že tento svět není čtení z Bible, žádné úryvky, žalmy, kapitoli, a to co se děje a neumíme vysvětlit je Boží záležitost a my bychom měli být více pokorní. Třeba odchodem jednoho člověka z tohoto světa se má vyřešit jiná záležitost. je to smutné, ale nechtějme za každou cenu se stát Bohy a vítězit nad smrtí. Jen je mi líto, že místo toho, abychom třeba jen napsali my věřící vzkaz, že se modlíme za uzdravení a přejeme mnoho štěstí a klidu v duši, tak se tu snažíme popsat Boha.