Re: V noci je mi to jedno, ale během dne.....?!!!

Je to pravda. Můj syn (6 let) tayk ledacos pochytí ve škole. Bohužel tomu nijak nezabráním. Jednou si taky doma hrál s umělohmotným mečíkem a propíchl svojí sestřičce plyšovou hračku. Když malá přišla s pláčem, hned jsem si vzala syna bokem a nenápadně se ptala, jak to s tím "prošpikováním" myslel. Prý se u sousedovic syna koukali na film, kde indián bojoval s medvědem. Úplně mně to vyvedlo z míry, jestli je dobré nechat si dítě takhle hrát, ale když jsem si vzpomněla na své dětství, můj starší bratr věčně páral mé hračky, hrál si na indiány apod. Teď je z něj normální dospělý a zdravě přemýšlející člověk :D Kluci jsou někdy trošku hrr..ale rozhodně to neberu na lehkou váhu, řekla jsem mu, že ničit hračky své sestře nesmí a zeptala jsem se, jestli ví, že se takové věci nedělají doopravdy. Řekl mi, že je mu to jasné, že se mu jen líbí indiáni a že by chtěl koupit luk a šípy.
No, myslím, že to je klasická hračka pro kluka..kdysi taky běhali s prakem, snažili se mezi sebou válčit, apod.
Nevím..na jednu stranu mám strach z faktorů, které by na mé děti mohly působit (školka, škola, kamarádi, ..), ale copak jsme nebyli jiní? U dcerky se s tím nesetkávám, je to klidná hodná holčička s panenkami a svými hračkami. Syn je trošku víc rozdováděný, ale stačí napomenutí a ví, kdy přestat..