já mám taky neschopenku

ahoj všechny holky. chtěla jsem vám říct, že nejste sami, které mají neschopenku. také jsem řešila určité dilema.
pracuji také jako zdravotní sestra ( jako sylvi ). trochu mě však sylvi tvé názory zaskočily. přečetla jsem si zde všechny dotazy i reakce.
začalo to svatbou. v práci všichni věděly, že chci otěhotnět. měli jsme celý červenec téměř v pohodě. a pak jsem měla 14 dovolenou. během této doby jsem zjistila, že jsem těhotná. byla jsem u lékaře, a ten mi doporučil vystavení pn až mi skončí dovolená. jela jsem tady říct do práce, že jsem těhotná a že budu mít pn, aby se podle toho zařídili. u vedení sice nadšení nebyli, ale co mohli dělat.
teď něco o mé práci: věřte, že jsem do práce chodila vskutku ráda a myslím si, že i v mém věku jsem mohla leckoho strčit do kapsy. nepracuji však jeko ambulantní sestra někde v ordinaci a nevyndavám karty. ale pracuji na lůžkovém oddělení, kde jsou převážně onkologičtí pacienti.
pracovní den probíhal tak, že ráno se napsalo hlášení, pak bylo hlášení lékařů, propouštění pac., vyndání kanyl, ustlat lůžka, uložit nové pac, dát do pořádku jejich dokumentaci, napíchat kanyly, navézt pac na sály. to vše během 1,5hod. není to žádný med. to nikomu nebudu povídat. mezi tím naředit pro někoho cytostatika a zvednout asi 20 telefonů. nechci vás zahlcovat denním režimem v práci...
ale i po psychické tak i po fyzické stránce nebyla úloha sestry na našem oddělení procházka růžovou zahradou. mimo to byla většina našich pac ( jak jen bych to řekla ) ze sociálně slabších poměrů. máme docela dost dle mého názoru infekční prostředí ( když pominu rozkládající se a zapáchající nádory přes výskyt TBC). nahánět někoho z hospody rozhodně nepovažuji za práci sestry. i když jsme kolikrát byly velmi unavené z režimu odd, nikdy na nás nebral nikdo ohled.
proto když jsem řekla svému lékaři v jakém prostředí pracuji, tak se mě ptal, zda mě nemůžou převést na jinou práci. ale ambulance je stejně příšerná. stojí tam 200 lidí denně, každý na vás křičí, stojíte celou pracovní dobu a máte opravdu jen slabou půlhodinu na oběd. nemáte čas se napít natož si dojít na wc kdy se vám opravdu chce.
lékař mi tedy vystavil neschopenku. je mi sice dobře, ale co když budu chodit do práce a z těchto všech důvodů začnu krvácet nebo úplně potratím. stojí to za to? krom toho daly výpověď moje 2 kolegyně. zznamenalo by to však pro mě mnohem více stresu. tato práce opravdu vyžaduje maximální soustředění a nemocní ( a to mi opravdu věřte ) nemají pochopení proto, že je vám špatně nebo dokonce že jste těhotné. jak to asi pac vezme že mu tašku na jiné odd opravdu nepřenesu, protože tam má další 4 lahve s pitím. a říkat kolegyni na směně ať to za mě udělá? to už je opravdu lepší, abych tam nebyla........

moje úvaha je sice opravdu dlouhá, ale na druhou stranu jsem chtěla objasnit důvody proč prostě někdy lékař neschopenku vydá i bez zdravotních potíží ženy. když si totiž přečtete, jak probíhá první návštěva u gyn při zjištění gravidity, určitě se dočtete, že lékař musí posuzovat ženu z hlediska zdravotního, sociálního ......

opravdu nechci nikoho odsuzovat, jen jsem sdělila svůj názor. a to že mám jen vycházky? ani mi to nevadí. když prý budu chtít jet na týden ke tchýni, stačí jen nahlásit adresu na sociálním nebo jakém úřadě a můžete jet. zdravím všecjny ostatní těhule...