Moje zkušenosti se seznamováním přes net

K internetu jsem se dostala docela záhy po jeho rozšíření v ČR, tedy asi v roce 98. Bylo mi tehdy 18 a v té době v kinech běžel onen zmíněný kultovní film "Láska přes internet". Byla to přece romantika jak hrom, to musím taky zkusit, říkala jsem si.. A tak jsem to zkoušela. Psávali jsme si dlouho než jsme se sešli, někdy i půl roku. Byli to až na jednu výjimku docela milí kluci. Ale po první schůzce, maximálně po dvou nám bylo jasno, že to nebude ono. Nikdy nepřeskočila jiskra. Takto jsem se sešla možná 10x. Při posledním pokusu mi bylo asi 24. A pak jsem si řekla DOST!!! To nemá smysl. Nebudu tlačit na pilu, vždyť já vlastně nikoho nepotřebuji. Pak se objevili dva muži, které mi dohodilo okolí a ono to stejně nevyšlo. A tak roky pomalu ubíhaly s tím, že jsem měla okruh svých přátel, rodinu a hlavně časově náročnou práci. Pak mě to tu jednou přestalo všechno bavit, všeho jsem nechala a odjela na nějakou dobu na zkušenou do Irska. Tam jsem bydlela se svým bratrem a pár přáteli. Nicméně volný čas jsme trávili skoro všichni se svými notebooky a takto jsme byli ve spojení každý "se svým světem". V té době jsem čas trávila v rámci zdokonalování angličtiny nad tvorbou anglických titulků k jednomu seriálu. Měla jsem dokonce svého editora na překlepy. Postupně jsme se stali virtuálími přáteli a on mi pověděl svůj příběh, že je už hodně let šťastný se svou přítelkyní, kterou si našel přes internet na seznamce. Tak jsem zavzpomínala na své zkušenosti, před lety a najednou jsem dostala chuť to znovu zkusit. Vždyť člověk v cizině se vždycky cítí tak trochu osamělý. Byla jsem rozhodnutá neslevit ze svých požadavků na partnera. Teď si dám opravdu záležet, říkala jsem si. A vytvořila jsem si na doporučení účet na "ukazse.cz". Chodilo mi denně asi 80 nabídek na seznámení. Nejdříve jsem všem slušně odpovídala, že NE, ale při takové spoustě, jsem to pak už rázně omezovala a neodpovídala. Byly to většinou už od pohledu pro mě "zjevy" a nikdo mi nepadl do oka... po pár dnech jsem to tam vzdala. Ale pak jsem si vzpomněla na staré dobré lide.cz. Obnovila jsem tam svůj profil, který už pro dlouhodobou nečinnost byl zrušen. A ejhle, při prvním vyhledání kluků z okolí v přiměřeném věku na mě vykoukl roztomilý kluk, o necelé dva roky starší než já a prostě jsem se do těch jeho očí zamilovala snad dřív, než jsme se sešli. A že to bylo tentokrát na honem. Jela jsem totiž za týden domů do Čech na dovolenou a tak to bylo buď a nebo, ani jsme si nevyměnili pořádný e-mail, protože on byl v té době v Rakousku. Dnes už jsme spolu nějaký ten pátek, kvůli něj jsem úspíšila svůj návrat z Irska a věřím, že je to TEN PRAVÝ a NA CELÝ ŽIVOT!!! Takže milé dámy, nevzávejte to!!! Ono to fakt jednou vyjde!!!