Zklamání z VŠ

Za roky strávené na VŠ jsem jaksi ,,zhloupla". Vidím to na sobě a vůbec se mi to nelíbí.

K pedagogům - jsou ti, kterých si opravdu vážím, mám je ráda a klobouk dolů před nimi (a to jsou třeba přísní, ale zároveň féroví a chytří lidé), na stranu druhou mám i špatnou zkušenost s těmi, co jsou jaksi mimo reality nebo své ,,učitelské" povinnosti neplní. A s takovými je to pak velmi těžké.

Co je (alespoň na mém oboru) výborné jsou lidi - resp. ten mix, diskuse, nové názory apod. Myslím, že to je jeden z největších přínosů mého studia.

I když to nebylo a není to, po čem mé srdce (a hlava) prahnou, jsem buldok a co jsem začala chci dokončit. Není však vyloučené, spíš je to dost dobře možné, že další uplatnění začnu hledat zcela někde jinde...bohužel je tu stále velmi zakořeněné: ,,vystuduj jak nejrychleji můžeš, pak šup šup do práce, hypotéka, děti...". Ale já se jen tak nedám,-)

Určitě by to chtělo změny, nicméně i na sobě vidím, že ta odvaha chybí - těžko se dá dohromady větší skupina lidí. Třeba i proti jednomu velmi nevyhovujícímu pedagogovi.

A že blbec a hulvát může být i s kdovíjakým titulem...to netřeba řešit.