Re: Jména

Nejsem moc příznivec "moderních" jmen, nikdy bych nedala dítěti jméno které "frčí", i kdyby se mi líbilo sebevíc. Vím jak mi bylo nepříjemné, když nás bylo ve třídě PĚT holek se stejným křestním jménem a říkali nám příjmením, zatímco Sabiny, Ireny, Patricie nebo Daniely byly oslovovány jménem... a taky jsem NIKDY nechtěla mít dítě, které by se jmenovalo po rodičích. Jenže manželova rodina brala jako hotovou věc, že se syn BUDE jmenovat po tátovi, dědovi a pradědovi. Chvíli jsem s tím bojovala, ale nakonec jsem si řekla proč ne, Stanislav není tak hrozný jméno, kdyby se jmenoval třeba Barnabáš nebo Pankrác, bylo by to horší. Stejně jsme se na ničem lepším neshodli - jediná další varianta byl Jeroným. Což je sice hezké jméno, ale naprosto netuším, jak jinak se dá Jeronýmovi říkat než "Jeronýme". :o)
No a teď jsme v podstatě za exoty, protože na pískovišti nebo na hřišti je to samý Tobiáš, Jáchym, Sebastian, Matyáš, Jonáš, Kristián... když se mne někdo zeptá (jiné dítě) jak se chlapeček jmenuje, po odpovědi "Standa" přišla i reakce: "A to je jméno?" :o)
Každopádně ve školce i ve škole bude nejspíš jediný Standa (on je teda Stanislav Jan, ale předpokládám, že mu celým jménem říkat nebudou), takže jsem vlastně dosáhla svýho. :o)))