Sex ve 14 nebo 15?
Mně teda přijde dost nesmyslný řešit hranici pro sexuální žití. Dokonce mi přijde nesmyslný se něčím takovým zabývat. Když to řeknu takhle – když chce někdo sexuálně žít, pak je úplně jedno, kolik mu je a od kdy to zákon dovoluje, protože on si tu cestičku k tomu stejně najde. Hrozně mně vadí PAUŠALIZOVÁNÍ. Protože existují jak holky, které jsou na sex připravený ve 13ti, tak i holky, který nejsou připravený ani v 15ti. Připravenost je podle mě v tom, že znám rizika – otěhotnění, nemoci a přesto do toho jdu a budu se chránit. Pokud se i přesto něco stane, tak jsem schopná to přijmout a řešit.
Dá se říct, že tohle je zčásti na rodičích a výchově. Pokud budu s dětma mluvit otevřeně o sexu, budou znát hrozbu HIV (kapavky, syfilisu...), budou znát můj postoj k potratům a budou vědět, že za ně nehodlám nic „zachraňovat“, pak by se měly bejt schopný samy a hlavně svobodně rozhodnout, co je pro ně prioritou.
Jak moc hraje roli třeba týden PŘED patnáctinama a patnáctiny samotný? On se za tejden člověk nějak změní? Nebo za měsíc?
Byla bych pro, aby klidně hranice snížená na 14 let byla. A to proto, že lidi, který „připravený“ jsou nebo to jednoduše chtěj dělat, tak by to mohly dělat zcela legálně. Ty, který připravený nejsou nebo to dělat nechtěj, tak to dělat nemusej a nejspíš nebudou (pro někoho je ta připravenost to, že jsou schopný samotnýho aktu, nic jinýho) - ale neřekla bych, že je to zásluha zákona, nýbrž VLASTNÍHO rozhodnutí. Já se pohybuju mezi hodně mladýma lidma (základka, střední) a můžu říct, že mladí otázku zákona nijak neřeší - „kde není žalobce, není soudce“. Znám lidi, holky i kluky, kterým je pod 15 a sexuálně žijou (nebo žili, dokud hranici nepřesáhli). Nějakej zákon je neděsí, protože se nepředpokládá, že by je někdo práskal. To jedině, že by holka otěhotněla a poměr mezi tím, kolik holek pod 15 sexuálně žije a kolik jich otěhotní... no, neznám statistiky, neříkám, že jich je málo, ale v tom poměru... Je taky otázkou, kolik jich to dělá fakt pravidelně. A taky je známo, že v tomhle bývají kluci napřed.
Místo soustavnýho paušalizování a rozčilování se nad tím, jak jsou ty dnešní mladí sexuálně nadržený a nezodpovědný, tak bych se radši starala o prevenci – doma, na školách, na ulicích, kdekoli. Proč se na školách nepořádaj přednášky o HIV doplněný o to, jak lehký je otěhotnět? Přednášky o interupci? Přednášky o fyzický lásce x opravdový lásce? S tím by se mělo ZAČÍT, měla by se vyučovat sexuální výchova a začínat by se mělo už na prvním stupni, aby bylo na všechno dost času a aby to děcka měly „od základů“ (ne, že si na prvním stupni jednou v prvouce řeknou co jsou to vaječníky a pak si jednou na druhým stupni v hodině rodinky řeknou jak funguje kondom – osobní zkušenost). Pak by se možná dalo uvažovat nad tím, jak a proč upravovat zákony, ty jsou teď totiž většině mladým docela šumafuk a proto bych neřekla, že je třeba je měnit, když stejně nefungujou. Takže já bych to viděla z hlediska praktickýho a vůbec bych to nespojovala s trestní odpovědností, protože to s tím nemá nic společnýho. To jsou dvě naprosto odlišný věci!
Sára
Odpovědět