zkušenosti

Ahojky, píšu své zkušenosti s alarmem, který jsme koupili a začali používat na základě tohoto článku a mailu od autorky. DÍKY!!!!
Najeli jsme v srpnu 2009 na alarm a po pár počůráních, kdy toho pustil víc a museli jsme prát (asi 7x), už šlo jen o mininehody nebo kapky (takže bez praní postele), které unikly, ale Kubík čůrání včas típl (za jekotu alarmu ), takže musim říct, že jsem z alarmu nadšená, neboť máme měsíc bez nehody!!! Spala jsem zezačátku s ním, abych mu pomohla alarm obsloužit a převléct ho. Takže přestávám večer řešit pití a nechávám to na něm. S alarmem spí stále, právě kvůli tomu, že ho přestávám omezovat v pití. A to mu na prázdniny chtěli dát hormony, které jsem odmítla, že ještě počkáme a asi půl roku se u Dr. stále ptala po alarmu pro 5letého, prý je moc malý. No ale nakonec sem alarm viděla jako jediné rozumné řešení a sem ráda, že sem ty peníze obětovala a přesvědčila manžela. Syn je totiž z těch, kteří mají tvrdý spánek a na čůrání se nám nikdy sám nevzbudil.
Druhé počůrávání-odnaučování mě teprve čeká, druhý syn je lautr to samé, jsou mu 3 roky a po O se na čůrání nevzbudí, klíďo se počůrá, takže noc vůbec neřeším, má na spaní plínku a uvidíme časem. Kubíkovi sem jí sebrala po dohodě se Dr. až skoro v 5,5 letech (letos v červenci). Do té doby to nemělo cenu, vzájemně jsme se bez plínek trápili se 100% nehodovostí. Pak sem ho asi měsíc v noci budila, ale přišlo mi to jen jako řešení suché postele... Pravda tedy je, že občasné suché ráno, kdy sem Kubíka dala v noci vyčůrat, pomáhalo ke zvednutí Kubíkova sebevědomí. Ale z alarmu je nadšený i on a je na sebe pyšný, že už nemá plenky, za které se, když jsme jeli s partou v létě na dovolenou, už styděl (dávala sem mu je tajně).
Díky za takovou vychytávku jakou je alarm a díky za Tvůj článek!!!