Re: Gratuluju!

Je výborné, jaké máte zkušenosti.
Já se také o něco málo pokouším. Dělám to, co dělat umím a můžu při dětech po nocích, šiju dětské hračky a doplňky, tašky. Začala jsem před něco víc jak rokem. Po troškách nakupovala materiál, dnes už ho nemám kde skladovat Pídila se po nezávadných barvách, všechno nejdřív odzkoušela na vlastních dětech a dětech známých. Dnes si už troufnu i na nějaký ten jarmark a sem tam se mi prodá něco přes internet. Doma je podpora všelijaká. Když mám nějakou zakázku, tak se jí věnuju a manžel obstará i něco kolem domácnosti, jinak ale opravdu pracuju jen v poledním klidu dětí a od osmi večer do noci. K tomu klasika - domácnost, mateřské centrum atd. Takže se k šití vůbec nedostanu denně. Nepříjemné jsou ty řeči okolí, kamarádky mají dojem, jak si vydělám (na vydělání to skutečně není, ale naplňuje mě smysl tvorby něčeho s trvalejší hodnotou než je oběd a už se mi splatil veškerý nakoupený materiál), manžel že nic nevydělám, proč to tedy dělám... Momentálně mi to takhle vyhovuje. Horší to bude za pár měsíců, kdy mi rodičák skončí. Budu muset hledat zaměstnání, protože tímhle se skutečně uživit nejde, ač bych ráda.