Dcera mojí kamarádky zažila něco obdobného...

Dcera mojí kamarádky zažila něco obdobného. Po maturitě (cca v roce 1996) odešla do Anglie dělat ou-pair. Byla velice spokojená, "její" rodina se k ní chovala pěkně a slušně. Děti (3) byly celkem vychované a rodiče je vedli k tomu, aby "slečnu" respektovaly. Sami rodiče ji nabízeli i různé "nadstandartní" věci. Když jela rodina v sobotu - v její volný den - na výlet, nabízeli ji, aby jela s nimi, jeden den v týdnu - tuším středu - měla volnou, chodila do školy, pokud po ní chtěli třeba hlídat večer, extra jí to zaplatili... prostě slušné jednání na obou stranách.
O to větší bylo její překvapení, když po skoro roce (nastupovala první týden v lednu) měla mít zrovna 24.12. plno práce, nic slavnostního, žádný dárek.... Ona prostě celý rok nijak "divně" nepociťovala, že je v židovské rodině a oni nijak neřešili, že ona židovka není. Věděli, že není praktikující křesťanka - v neděli klidně pracovala, do kostela nechodila a tak... Takže je vůbec nenapadlo, že by ji mohlo vadit pracovat 24.12. Ona dívka (měla tuším 19 let, takže ještě skoro dítě) to už večer nevydržela a když si představila, jak celá její rodina doma sedí okolo vánočního stolu, připoměla si tu atmosféru.... Prostě zavolala domů a dlouze povídala s maminkou, brečela jí do telefonu a stěžovala si... Paní (židovka) se jí potom zeptala, co se jí stalo, jestli snad doma nějaké neštěstí.... A tak jí dívka vylila srdíčko - že se jí dotklo, že na TAK veliký svátek nemá ani trochu volna, že jí chybí ta sváteční atmosféra a tak.
Paní z toho byla překvapená, že netušila, že by slečna - když nechodí do kostela - chtěla nějak slavit vánoce.... Pěkně si všchno vyříkaly, dívka pochopila, že nešlo o zlý úmysl, ale o nevědomost. Byla v této rodině ještě 5 let, následující roky měla VŽDY na vánoce volno, aby mohla jet do Čech. Když přivezla do Anglie ochutnat naše vánoční cukroví, brala si paní na něho recepty a stalo se oblíbenou dobrotou v jejich rodině. V posledním roce, kdy byla v této rodině na vánoce pozvala její maminka celou anglickou židovskou rodinu na vánoční svátky do Prahy. Udělali si z toho 14-ti denní výlet na poznání naší země a díky Štědrému dni, strávenému v rodinném kruhu tato rodina pochopila, že i pro ateistickou rodinu jsou vánoce u nás velikým svátkem - svátkem lásky a rodinné sounáležitosti.
Obě rodiny se dodnes navštěvují a udržují přáteldké vztahy. Moje kamarádka se v 50 letech díky nim začala učit anglicky a po té, co v roce 2004 ovdověla si našla v Angli i přítele

Simča