šedivá teorie vs. zelená praxe života

nebo jak se to říká...
taky se radši se synem (4 roky) dohodnu a ráda mu dávám na výběr. Taky s ním ráda komunikuju jako s normálním člověkem a když nemám náladu, tak mu to taky vysvětlím a on to většinou pochopí. Taky na něj musím ale někdy zařvat, protože předtím pětkrát neslyšel...
Horší je to ale s roční dcerkou, to je prostě malý dotěrný telátko - všechno chce a je navíc tvrdohlavá, dokáže mě držet za tepláky a brečet libovolně dlouhou chvíli a ani za svět jí nemůžu vysvětlit, že ostrý nůž jí do ručičky opravdu nedám...a když jí místo nože (nebo kořeničky, surového fláku masa, jehly, škrabky na brambory nebo cokoli nebezpečného) nabízím něco jiného - prudce odmítne a ještě víc brečí. Tak to zkuste - ó dokonalý rodiči z knížek - respektovat a být u toho respektován) to mi pak tečou nervy...už se těším na to, jak jí budu moct něco vysvětlit...