S opary jsem opatrná

a i od odstatních účastníků (příbuzenstvo + manžel) vyžaduji, aby nás ani děti v době oparové a pooparové nepusinkovali. Naštěstí jsou všichni soudní a ví, že zabránit dítěti do tří čtyř let si sahat na opar a tím ho nepřenést jinam je nadlidský úkol, takže se snaží. Kupodivu nejhorší se sebekázní je na tom manžel, který ho mívá naštěstí nejméně často, ale dost špatně se hlídá a malou pusinkuje sem tam i přes opar. Já vždycky zuřím, ale on si to asi neuvědomí, až potom. O nebezpečnosti dost pochybuje, není možné mu vysvětlit, že to je prostě nebezpečné pro takhle malé děti, nehledě na to, že si to tím svým ťapáním mohou přenést do očí a to je potom také mazec.
Teď už to tak neřeším, ale když byla mimi, tak jsem to řešila hodně a stále jsem opatrná.

Zajímalo by mě, do kdy jsou děti na ty záněty mozkových blan herpetickým virem háklivé.