Re: Hmm..

tento tyden jde muj 15 mesicni syn na operaci.
desne se toho bojim - nedovedu si predstavit jak nebude od pulnoci jist (stale ho dost casto pres noc kojim, jinak nespi a je rev) a taky si nedovedu predstavit tu rekonvalescenci... to bude peklo (konkretne s tou moji chobotnici co nevydrzi na miste a jenom knoura)
ja jsem chtela at mu pichaji hormonalni injekce a to doktorka zamitla ze uz se to nedela (manzel to mel taky, prisli mu na to ve 3 letech a pomohlo mu to). takze se jde rezat. jsem docela nerada a moc s tim nesouhlasim.
homeopatika taky nejaky bere, ale zatim nic.
a na to abych rekla ze ma ted rymu a operace se nezucastnil nejak nemam nervy a zaludek. uz asi chci aby to bylo za nama.
cekat dalsi 3 mesice na termin - no nevim nevim. navic je uz prihlaseny na plavani ktere zboznuje - takhle si to pres prazdniny nejak prebydem.
ale holky - netesim se vubec... a kdybyste videli tu babu jagu na girurgii v motole, co mi nic k tomu nerekla jenom ze mi da nejaky papiry a tam se vsechno doctu - no hruza. jsem cely den brecela - prohlidla varlatka a osopila se na me ze TO JE NA OPERACI - jako kdybych ja za to mohla. a jeste mela problem ze jsem syna umistila nohama opacne na ten vysetrovaci stul (jako chapu ze je nejak zvykla vysetrovat a ze ji asi nejak pada svetlo - ale jak to mam k sakru vedet jak ho mam polozit - mohla mi to rict normalne ze ho potrebuje mit opacne - no vyjela na me hned - fakt strasny...) doufam ze tahle ho operovat nebude....