"Nikdo se tu nekochal pocitem nadřazenosti." => "Z některých příspěvků jsem ten dojem měla."
Měla jsi dojem, dobře. To je jen dojem, já ho neměla. Já měla dojem, že tvrdíš, že se tam děje jen něco, se dělo i našim babičkám a vlastně není nutné se nad tím pozastavovat. Oba naše dojmy byly zřejmě mylné.
" Říkáš, že tu praxi neobhajuješ, ale že máš pochopení pro jinou mentalitu." => "Především pro jiné životní podmínky a možnosti."
Jiné podmínky a možnosti znamenají, že chápu, že konkrétní dívka nebo její rodina učiní něco, co je pro nás nepochopitelné, a její rozhodnutí má svou logiku. Ale ty podmínky někdo i dost uměle udržuje (viz. např. rady starších) a pro tohle "donucování" pochopení mít nemusím.
"Takže s jinou mentalitou ta praxe sice není v pořádku, ale nemělo by se do ní šťourat?" => "Ne, ale za současných okolností to povavžuji za zbytečné, nic se nezmění, dokud se nezmění místní podmínky."
Pokud to považuješ za zbytečné, je pravda zbytečné i vášnivě tento názor obhajovat.
" Jasně že máme kliku a není moc pravděpodobné, že by naše zděšení ty holky zachránilo, ale to neznamená, že nemáme právo cítit to zděšení." => "Lidi často cítí zděšení nad kdečím, často to znamená jen, že o tom nic neví."
Vím, jaká jsem byla ve dvanácti, dokážu si zhruba představit, jaký šok by pro mě byl stát se v tu chvíli "dětskou nevěstou". Ty holky mohou být psychicky ve stejném věku dospělejší, protože je k tomu nutí okolnosti, fyzicky ale dospělejší nebudou. Samozřejmě jsem nikdy nebyla ve stejné situaci jako ony, ale byla jsem stejné pískle jako ony.