a co despotický manžel?

Jsem právě také ve stádiu, kdy přemýšlím, jestli mi stojí za to rozbít dětem rodinu. Mám velmi despotického manžela, který mě nebere jako sobě rovnoprávnou osobu, ale spíš jako další z dětí (viz věty typu: Dívej se na mě, když s tebou mluvím...To se neumíš ozvat...plus neskutečné kritizování, když je nervózní tak i nadávání, jak jsem neschopná a on musí všechno dělat sám. (nemyslím si, že je to pravda, domácnost a kluci jsou na mně a ještě dělám pro několik firem účetnictví, ale manžel vyřizuje některé věci, protože já jsem neschopná a nedokázala bych to-což si tedy také nemyslím, ale nemám náladu se snažit, abych mu dokázala, že jsem šikovná holka a on mě snad mohl konečně pochválit nebo co :-D
Kdybychom neměli děti, už bych s ním nebyla, myslím, že by se ulevilo oběma (pravděpodobně nebude šťastný s někým, o kom je přesvědčen, že je líný, hloupý, neschopný a ještě k tomu je jeho jediným cílem ho rozčilovat...)
Já osobně se snažím nebrat si to osobně, zatím mě ještě nepřesvědčil, že má pravdu, i když moji sebedůvěru a sebejistotu mírně nahlodal (něco na tom musí být, když mi to opakuje každý den...), ale nesnáším, že se to děje i před dětmi a to je velké nebezpečí z mnoha ohledů (současná životní jistota, utváření vzorů chování do budoucna atd. atd.)
O rozvodu přemýšlím opravdu velmi často, ale jak už tu bylo řečeno, bojím se rozhodit dětem život, případně jim v budoucnu přivést do života jiného partnera...Nemáte některá podobnou zkušenost? Díky za názory