Re: Kecy x realita

Já žasnu, jak se zastáváš toho, kdo porušuje daná pravidla. To se pak nedivím, jak to v naší společnosti vypadá.
Ano, kluci zasáhli. Chránili nejen pravidla, ale i výsledek své práce. Pravda, akvárko i rybičky byly moje, ale rybičky byly "přebytek". Ve škole se jim úžasně dařilo a děcka - krom toho, že se o ně ve škole starala, čistila akvárko a učila se péči o ryby - si je nosila domů a referovala, jak se jim daří (ony se nám i v té škole dost množily, ryb jsme měli na rozdávání fakt dost). Na to, že to byla děcka na hranicích vzdělavatelnosti, to byl úctyhodný výkon. Takže měli nechat každého, aby výsledek jejich práce svévolně ničil? Jaký bychom jim ale dali signál? Nesmíš zasahovat sám, to musí jen autorita. Takže až dospějou a uvidí páchání trestného činu, nesmí zasáhnout sami, to musí jen autorita. Pokud nepřijde včas, má poškozený smůlu. Zajímavé. Zajímavé bylo to, že kluci mi referovali, že byli poškozeni (poznámkou) neprávem. Pachatel nepravosti si nestěžoval, a to ani tehdy, když byl potrestán až následně, pokáráním i poznámkou. A dokonce si nestěžoval ani na to, že dostal pár lepanců. Pročpak asi? Když podle tebe kluci poškodili jeho lidská a osobnostní práva?
Nezlob se, já jsem to sem hodila jako příklad a dodneška bych na řešení situace nezměnila ani ťuk.