Re: Význam tvrzení

Renato, od pana Odenta jsem minimálně jednu knihu četla, i díky němu se mi v hlavě a duši něco ujasnilo, a nakonec jsem konečně i já přirozeně porodila, po čemž jsem toužila od prvního těhotenství... a vyšlo to bez sebemenší pachuti až napotřetí.

Souhlasím s Markétou (ale i Grainne), dočetla jsem a konečně jsem pochopila vo co gou, ano, mužský/aktivní přístup k porodu JE rušivý. K přirozenému porodu, aby mě někdo nechytal za slovo, k některým porodům některých žen je naopak vítán, ne každý chce přirozený porod, či je ho schopen.
Nicméně ta věta z tvého příspěvku, že Odent za rušivý element pokládá skutečně i otce, u přirozeného porodu... ta mi drhne, protože nezní jako možnost, byť statisticky většinová, ale jako fakt. Já mám jeho knihu doma, zkusím si to najít, třeba to bylo napsáno trochu jinak, doufám

Vím, že na rozdíl od Odenta mám zkušenost jen se 3 porody, takže to není fakt žádná statistika, a na jednu stranu Odentovu zkušenost podpořím (protože aktivní přístup k porodu mi ho zpackal), na druhou mírně popřu, protože ten aktivní přístup v mém případě měly ženy-lékařky, naopak muž-lékař u druhého porodu a muž-manžel u třetího porodu byli PŘESNĚ takový, jací jsem potřebovala. Neaktivní. Empatičtí. Pro mě to byl i trošku políček, protože takové chování bych čekala spíše od žen, ale všechny, ať lékařky, či nemocniční PA, byly aktivní až to bolelo, a jak jinak v životě aktivní lidi obdivuju a respektuju, tak u porodu jsou jak pěst na oko.
Můj muž je možná někdy méně aktivní, než bych ráda, nicméně u porodu je ON přesně ten, který se projevil jako někdo, kdo mě nejlépe zná a ví naprosto přesně, co má dělat a nedělat - což je ale logické, je to mnou zvolený životní partner, a jeho přítomnost PRÁVĚ U PŘIROZENÉHO PORODU, který byl u mě i o nevysloveném sdílení, byla to nejlepší... mnohem lepší, než PA, čím dál více si to uvědomuju.

Spousta žen to má naopak, s Markétou třeba souhlasím, ale u mě to bylo jiné, v nemocnici jsem ho ani tak nepotřebovala - protože on není typ bojovníka, takže tu clonu mezi mnou a lékaři by stejně neudělal, naopak u klidného domácího porodu byl tam, kde měl být...

Takže se nehádám, nic nepopírám, vesměs souhlasím, ale cítím potřebu napsat svou osobní zkušenost že muže ve spoustě životních oblastní nepotřebuju a nejsem extra dobrý partner, ale u porodu, který sice jako ženskou záležitost hodně vnímám, jsem byla moc ráda, že u toho OBA, SPOLU chceme být...