Re: Jen slabá náhražka šátku

Naprosto souhlasím! Při čtení jsem akorát kroutila hlavou.. Je jasné, že ne každá maminka má záda natolik v pořádku, aby mohla šátkovat, ale za sebe můžu říct, že mě právě šátkování naší dcerky záda NAPRAVILO, konečně chodím rovně a bolesti žádné. A dcerka v šátku hodná, jako úplné prtě v něm chrněla na každé procházce a i doma, když byla neklidná. Když měla prdíky, šup do šátku a za pět minut bylo dobře. Rychlozavinovačku mi snesla jen prvních 14 dní, pak se v ní začala děsně šít, tak jsme jí vzali do naší postele, kde je dodnec /15 měsíců/. Napřed se tulila a chtěla evidentně "být jako v bříšku", se mnou utěsněná pod peřinou, dneska už chrní samostatně jen vedle mě a brzo půjde do vlastní - velké, až skončíme kojení.
Přijde mi fakt smutně úsměvné, jak se absurdně zpřetrhané nitky mezi rodiči a mrnětem nahrazují i tam, kde by to šlo lépe, utahováním do zavinovačky místo náruče a pevného objetí...