Moniko,

Moniko, zdravím Vás, jsem maminkou 4,5letého chlapečka s DMO. Již za sebou máme pobyt v Adeli centru a mohu říci, že tato terapie je zatím to nejlepší, co jsem pro syna našla. Jedná se o velice intenzivní rehabilitaci, která probíhá šest dní v týdnu a denně je s dítětem pracováno 5 až 6hodin. Cvičení v Adeli obleku není žádný zázrak, ale tvrdá dřina. Dost dětí, včetně toho mého, cvičení v obleku probrečí, protože opravdu to dřina je. Taková dřina se logicky po dvou nebo třítýdenním cvičení musí někde objevit. Většina pokroků je však vidět až doma do dvou měsíců. To se totiž teprve projeví to, co se během cvičení zapsalo do mozku, mozek se naučil něco nového. Moc mě mrzí, že stejná terapie není v ČR, moc mě mrzí, že pojišťovny na tuto terapii nepřispívá. Jen pro srovnání. V ČR v lázních se synovi věnují hodinu a půl denně, svátky a víkendy se nepracuje. Sedm týdnů v lázních pro mě i syna stojí 92tisíc, včetně jídla a ubytování, což hradí pojišťovna. Obrovským šokem pro mne bylo zjištění, že na tuto terapii nezískám peníze ani od nadací. Jednak peníze z nadací je možné získat převážně přes právnickou osobu, ale hlavně na pobyt skoro žádná nepřispívá. S prosbou o finanční pomoc se obracím na velké firmy, které si dar následně odečtou z daňového základu díky darovací smlouvě. V Pieštěnech jsme ubytovaní www.gasthaus.sk Držím Vám palce, aby jste finance získali. Vím, jak je to náročné a kolik to stojí nervů. Synovi přeji moc moc pokroků a třeba se někdy v Adeli potkáme. Jitka