Re: Naopak :-)

Nečetla jsem předchozí nit diskuse, ale překvapuje mě, že by matku u přirozeného porodu mohla zaskočit bolest - já to tedy měla naopak - u 1. porodu po Prostaglandinu a oxytocinu málo účinné stahy, ale několik hodin bolestí jak svi.ě. Při 2. porodu (doma) jsem díky tomu do poslední chvíle nevěděla, že opravdu rodím (večer mi začaly nepravidelné a zcela nerušivé kontrakce, které byly určitě mnohem snesitelnější než křeče v nohách, kterými jsem trpěla během těhotenství, jen už mi poslední 4 hodiny nešlo spát, ale nijak to nebolelo - strávila jsem ten čas z poloviny na internetu a z poloviny naložená a usínající ve vaně; paní Doc. MUdr. CSc., jejíž jméno už si nepamatuju, z věhlasného pražského Podolí mi totiž den předtím - mimochodem 1 den po termínu porodu - když jsem jí řekla, že mi asi 3 dny předtím nejspíš odešla hlenová zátka, suše oznámila, že nález tomu neodpovídá, a zapsala Cervix skóre 2 - týden předtím bylo 3 a ještě další týden předtím 4, takže podle poznatku moderní lékařské medicíny jsem se vlastně porodu neustále vzdalovala, takže jsem opravdu myslela, že to nejspíš jsou jen poslíčci). Až když jsem v 6 ráno vylezla z vany, začaly kontrakce, kdy jsem chvílemi nemohla mluvit. Ale stále to vůbec nebolelo, jen se mi začalo po chvilce (sotva jsem stihla zatelefonovat porodní asistentce, že možná rodím) chtít na velkou. Ale opět žádná bolest. Nejhorší byla půlhodina, kdy jsem na čtyřech čekala na porodní asistentku a snažila se netlačit - ale stále žádná bolest, jen hrozné nucení na tlačení. PA po příjezdu konstatovala, že už leze hlavička. Jediná bolest, kterou si pamatuju, resp. ani ne bolest, ale spíš jen hrozný tlak na hráz a strach z roztržení, nastala při prořezávání hlavičky. A pak při šití (PA mi dole vyšívala asi hodinu - v porodnici by se s tím určitě tak nepárali - takhle to mám "dole" snad ještě lepší než před dětmi, přestože šlo jen o povrchová poranění - první čurání po porodu vůbec nepálilo, bez problémů jsem seděla na normálních židlích, chodila atd., zkrátka cítila jsem se zcela fit).
Sorry za dlouhý a pro někoho asi až příliš podrobný příspěvek, i za to, že už se tady na Rodině opakuju (třeba to ještě někdo nečetl a třeba to k něčemu bude nějaké mamce, která ještě nerodila - osobně mi před 1. porodem velmi chyběly konkrétní zkušenosti jiných - moje maminka ani kamarádky se se mnou o detailním průběhu svých porodů příliš nebavily)