Re: Naštěstí to mám jinak...

po prvním porodu jsem taky myslela, co všechno musím zvládnou. U dalších porodů jsem byla chytřejší a 2 týdny jsem prostě zůstala v posteli. Ono se nic nezbláznilo. O děti se postaral muž a příbuzenostvo, návštěvy chodit mohly, ale já nechodila mezi ně, maximálně jsem jim tam poslala na poňuchňání po mužovi miminko.
Ležela jsem, spala, odpočívala. Ze šestinedělí jsem si urvala pro sebe alespoň ty dva týdny...