Re: Já to teda pochopila jinak

Vyrůstala jsem na vesnici a jediná možnost organizovaného volného času bylo to, že jsem musela chodit do klavíru. Jenže jsem se tak ulívala, že to naši vzdali. Naštěstí jsem měla krásné dětství- lítání po venku, lezení po stromech, výpravy do lesa, courání v potoce, plavání v rybníku, to vše s partou bezvadných kamarádů. Nedovedu si představit nic lepšího. Moje děti to převzaly také, i když vyrůstaly v menším městě. Sice místo lesa parky, místo rybníku koupaliště. Kroužky měly také, ale až chtěly samy. Vyzkoušely si keramiku, kreslení, flétnu a nakonec skončily u skautu. Jo, a k tomu klavíru jsem se pak dostala po letech, začalo mě to bavit až na mateřské dovolené.