Re: Výuka jazyka

Ještě jsem nepotkala běžné dítě, které by zavedení dalšího jazyka nějak rozhodilo. Většinou je to velmi obohatí, zjistí, že se dá komunikovat i jinak, že existuje i jiný svět. Ať se naučí jakoukoli blbost, zvedne mu to sebevědomí, bo rodiče sousedi i babičky písničku v cizím jazyce hodnotí obvykle výš než vybarvenou princeznu ze školky.
Očekávat výsledek ve formě bravurní konverzace je pitomost, ale o to v předškolní výchově nejde. Ovšem dítě případný kurz jazyka (možná poprvé a naposled v životě, kdy nic nemusí a zkoušky neexistují, všechno je jen hra a ještě velmi příjemná) rozvine velmi mnohostranně, čehož si rodiče (a sousedi, že) občas ani nevšimnou.

Dnes jsem zažila s dětmi na písku scénku, kterou rozchechtaly všechny dospělé.

4 čtyřleté děti se pomalu vozily na kolotoči a konverzovaly. Dvě moje, jeden chlapeček (odhaduji čechokubánce) a česká holčička. Nikdy předtím se neviděly. Poté, co se vzájemně seznámily, dále probraly podrobnosti o rodině (sourozenci, věk a jména), zvířatech, oblíbených seriálech, se moje děti mezi sebou chytly španělsky. Chlapeček k tomu něco podotkl.
Holčička povídá, "jak to mluvíte?"
Ostatní děti řekly, že česky a španělsky.
Holčička na to: "Já umím česky a anglicky, ale je mi to na prd."