Re: Riskování zdraví dítěte kvůli lepšímu pocitu matky
Článek sice nestál: porody doma X v porodnici, ale skoro nevyhnutelně se k tomu podobná témata stáčí. Proč?
Kvůli přístupu stále ještě velké části porodnic. Nerodil jsem, viděl jsem jenom porodnici v Příbrami, ostatní jsem slyšel nebo četl. Převažující společná zkušenost: prostředí bývá neosobní. Co je platné, že tam mají po zdech veselé obrázky, když první věc bývá vyplňování sáhodlouhého formuláře, ultrazvuk, o dalším pomlčím. Nikdo se nastávající rodičky na nic neptá, a už vůbec ne na to, co by třeba ráda. Nebere se jako partner, ale přes veškeré úsměvy spíš jako věc. A to manželčina vlastní zkušenost pochází myslím z jedné z těch lepších porodnic.
Druhé dítě žena nechtěla rodit vleže s nohama přivázanýma na třmenech, z porodnice informovali dětského doktora, že porod byl vsedě. Proč - byl zcela bez komplikací, stejně jako první tak rychlý, že doktorka přiběhla pozdě. Možná jsem podezřívavý, ale porodnice sice nabízela různé formy porodů, ten pořádný byl ale prostě vleže na třmenech, žena, která si přeje něco jiného, je potížistka nebo potenciální potížistka, tak kolegu raději informovali. Pletu se?
V Příbrami sice dítě odebírali jen na zvážení, změření a utření, já u toho být mohl, žena ne. Přesto v podstatě, s porovnáním s mnoha jinými porodnicemi asi velmi lidský přístup, na hranici toho, kam by lékař byl ochoten zajít. Nicméně když po prvním porodu (bezproblémovém) chtěla žena odejít na pokoj, ale oni přivezli pojízdná nosítka a že to jinak nejde. Žena si vyprosila jako ústupek aspoň invalidní vozík. Po porodu tam se všemi zacházeli jako s těžce nemocnými a v podstatě i neschopnými se o dítě postarat. Odejít dřív? Ano, ale těch řečí. Netýkalo se to jen jedné Vietnamky, která asi nerozuměla, tak ji nechávali být. Vesela si tam seděla, dítě v náručí, zpívala mu a houpala ho - kromě mojí ženy jediná přirozeně se chovající. Ostatní byly brány spíš jako nezbytná součást terapie, kterou procházelo dítě.
Lékaři se ohánějí statistikami. Já slyšel jen od sousedek (dohromady z několika malých vesniček), že několik z nich v minulosti porodilo bez přítomnosti doktora na hekárně. Dnes je to asi lepší, ale na důvěryhodnosti to v mých očích zrovna nepřidává.
Osobně myslím, že o porody doma z principu stojí jen pár žen. Proč jim neumožnit třeba placenou asistenci lékaře? O většině "domorodek" mám pocit, že je spíš vyhnal přístup lékařů. Přitom by ze strany lékařů stačilo napohled málo: uznat, že jsou tam oni pro rodičku a ne naopak, plus že dítě patří matce, resp. rodičům, a ne nemocnici. Napohled malý obrat, pro velkou část lékařů asi stále ještě zásadní, ke kterému nejsou ochotni. Těm, kteří mezi ne nepatří, se omlouvám. Ale z toho bych řekl plyne i nevraživost vůči porodním asistentkám - problém není v tom, že by porodnice nebyly vybavené nebo lékaři vyškolení (většina by jich asi zvládla i jiné porody než ty klasické), problém je mentální. Asistentky ztělesňují jiný přístup, jinou filozofii, říkají, že se Slunce netočí kolem Země, ale naopak - to je ten problém.
Odpovědět