Re: Dětské domovy jsou potřebné

Nemohu souhlasit s názorem PavlinyK. Jsem pěstounkou. Děti chtějí mít vlastní normální rodinu a to hlavně ty co jsou odebrány a sociálkou odvezeny do diagnostického ústavu (teprve pak mohou jít po určité době do DD). Moje dcera měla štěstí, rovnou z diagnostického ústavu šla do rodiny, neuměla si představit že by ji odvezli daleko od všeho co měla ráda (kromě své biomatky) mezi jiné děti. Vím že by teď byla jiná než je. Ale všem budoucím pěstounům bych chtěla říct, že je pravda co se říká. Je to běh na dlouhou trať. Něco očekáváte a ono je to na začátku úplně jinak, což ale prožívá i to dítě. Trvá dlouhou dobu než "se najdete".
Před lety jsem byla na praxi v kojeneckém ústavu. Dodnes na to vzpomínám. Dvouleté děti se musely samy najíst. Nebyl na nic čas. Neustále někdo plakal. Vyhrávaly ty přizpůsobitelné. Měla jsem z toho pocit jako když dáte své dítě do velké školky a napořád. Mají dozor ale pro velký počet dětí se to ostatní nestíhá (kromě zdobení perníčků a velikonočních vajíček).
Přála bych všem dětem bezva rodinu kde budou spokojené!