Re: ANO OČKOVÁNÍ

Chtěla bych reagovat na některé názory, které se objevily po mém příspěvku. Třeba že u autismu a očkování nebyla prokázána souvislost. Řekla bych, že je to nekonečná akademická debata mezi samotnými lékaři a mezi farmaceutickými společnostmi. Mně bylo řečeno, že jsme bohužel jedni z 10.000,kdo takto reaguje. Nikde přitom neprokážete přímou souvislost a když se vám to stane, řeknou vám že vaše dítě nikdy nebude mluvit, nikdy se samo nenají ani nedojde na WC, je nějaké dokazování to poslední, na co máte sílu. Přitom sama lékařka v očkovacím centru v Motole mi řekla, že její dvě dcery nemají všechna očkování, protože ona tam denně vidí, co to s dětmi dělá.

Přesto netvrdím, že jsem úplně proti očkování. Ale prosím s rozumem! To znamená očkovat jen skutečně nemoci s vážnými následky, ne ty, které se dají vyležet a vypotit. Názory maminky (viz výše),že se má očkovat, aby její děti neměly častěji rýmu, mě opravdu hodně naštvou. V tu ránu mám před očima všechny ty nešťastné mámy z centra, jak jsme se zoufale snažily posunout alespoň o kousek kupředu. Dále prosím žádné kombinace. Každou potřebnou nemoc samostatně, vakcína by měla být neživá a od posledního očkování by měl uběhnout min.půlrok, nejlépe rok. Dále vakcína nesmí obsahovat Thiomersal. Je to deryvát rtuti, který se ještě používá jako konzervant ve vakcínách. Mimochodem, při první reakci mého syna - zhnisané uzliny na krku, mu na plicním pan docent dělal punkce a řekl mi, že dříve brali vakcíny z nějaké země EU a žádné reakce neměli. Před rokem přišel papír z ministerstva, že se vakcíny budou brát odjinud a od té doby začaly mít děti zhnisané uzliny na krku, nebo v podpaží. Do té doby to neznali. Nejde jen o tu uzlinu a punkce, i když je to hodně škaredý zákrok, ale o to, že dětem se zlabší imunitou se tento zánět může dostat až k mozku a je vymalováno. Také se znám z centra s jednou mamnkou už 10 let. Když jsme se seznámily, naši kluci na tom byli stejně. My jsme očkování zastavili, můj syn mluví, chodí do normální školy, má vyznamenání, ale bohužel to odnesl psychicky. Je totiž hrozně hodný, sociálně naivní, nerozezná sociální situace. Ta druhá maminka tomu očkování nepřikládala takový význam. Očkovali dál a její syn je dnes na tom velmi špatně, vydává jen skřeky a je jisté, že jednou dožije v ústavu. Podívejte se do očkovacího kalendáře svých dětí. Za první 2 roky života je to asi 23 nemocí, včetně kombinací a přeočkování. To je přeci šílené. Organismus se slabší imunitou to neunese, ale následky se vyležet nedají a jsou doživotní.