5.3.2015 9:54:25 Verča, dospělé děti
Pochybnosti jsou normální
Ale záleží na tom, čeho se týkají. Jestli toho, že můj nastávající žárlí na všechny moje přátele, kontroluje mne na každém kroku, občas je hrubý, rád si přihne, neplní sliby,chce mne naprosto ovládat - tak honem pryč i kdyby to mělo být až při obřadu.
Ale na druhou stranu jsou úplně na místě pochybnosti typu - budeme se mít pořád rádi? zvládneme všechny překážky? budeme se umět domluvit? najdeme vždycky řešení? budeme mít dost trpělivost a dobré vůle? jak to zvládneme s dětmi nebo se starými rodiči? To jsou věci, na které je potřeba myslet, které zákonitě v životě budeme muset řešit a na které musíme být připraveni. Ale některé věci člověk prostě nemá šanci dopředu pochopit. Dnes už také vím (i když jsem před svatbou měla za zlé mé babičce - moudré ženě - když se mnou o tom mluvila), že s rozumným člověkem se dá zvládnout všechno. Že nejdůležitější není zamilovanost, ale pocit, že patříme k sobě i v horších časech, zodpovědnost vůči partnerovi a dětem a umění občas ustoupit.
Odpovědět