Re: V zadnem pripade

Maramo jsem ráda za tvůj příspěvek-mám dvojčata-8,5 roku a taky bych je v žádném případě nepustila nikam samotné.Prostě mám v dnešním světě o ně velký strach a už jsem si kvůli tomu připadala divná,protože vídávám spoustu dětí z jejich třídy jak jdou sami-ale já osobně bych to psychicky nezvládlaJediný ústupek jsem udělala když jdou jeden den v týdnu do kroužku-přejdou z družiny do školy-to je asi 300metrů~:-ale je to přes silnici a i na tom kousku se může cololiv stát. i tak z toho mám stres a už se těším až je po kroužku vyzvednu a bude vše v pořádku.Prostě mi na to připadají malí.Syn je navíc dost nesamostatný a chodíme s ním k psycholožce,ta mě v podstatě nutí abych je pouštěla samotné,že se tím snáz osamostatní-ale prostě si to nedovedu představit.Tím pádem nějaké ježdění autobusem je pro nás samozřejmě také tabu-zatím nemám vůbec představu kdy asi mně toto přejde a budu mít pocit-že ted už můžou a zvládnou to)