Taky jsem zažila

Taky jsem zažila. Moje děti byly ty nejhorší, protože je viděl denně. Na jeho se nesmělo sáhnout, i když dělaly větší alotria. Jenže s nimi prostě nebyl denně a o hodně věcech nevěděl, na rozdíl ode mne. Nakonec to vedlo k rozchodu, neuměl přijmout cizí děti, zvláště když přišly do puberty. Pak se přidalo tvrdé žárlení, protože moje děti vystudovaly, jeho se vyučily. Protože si zakládal na tom, že je "z úřednické rodiny" a "lepší člověk", těžce to nesl. Podotýkám, že děti jsme měli ve stejném věku.