Kdo nás bude soudit?

Podle článku má vlastně člověk problém se stářím již od mládí a měl by ho co nejrychleji řešit, nejlépe v poradně jmenovaných psychologů, za příslušný obnos. Myslím si, že to, jak psychologové říkají, že hledání mladšího partnera je určitá strategie vyrovnávání se se stárnutím, je psychology úmyslně šířené klišé. Snaží se problematizovat i ten nejnormálnější partnerský vztah. Proboha proč by člověk nemohl mít mladšího partnera a proč o těchto lidech píšou tak neuctivě? Také si myslím, že popisovaná teorie strategie vyrovnávání se se zátěží je dnes již překonána. Kdo bude soudit, jak se kdo z nás vyrovnal s krizí?