Re: Za pět vteřin

Tak ono se jedná jen o ta fatální rizika a dítě nijak motoricky neomezí, když mu nedovolíme hrát si s mincemi nebo bateriemi. Tady na videu je dítě evidentně v cizím neuzpůsobeném prostředí, možná na návštěvě, a vzpomínám si, že na návštěvách s batoletem jsem vždy musela být ve střehu (jednak aby si neublížilo, jednak aby nic nezničilo, např. dcera našim regulérně zapálila elektrický sporák, přišla jsem do kuchyně a tam šlehaly plameny). Pozvání ve stylu "přijeďte, u nás si odpočineš..." ve mně vyvolávaly záchvaty smíchu .

Vychovávala jsem děti s myšlenkou Konceptu kontinua - že se instinktivně drží matky a dávají na sebe pozor. Ještě neuměly chodit, ale už si uměly vylézt po žebříku na 1,5m vysokou klouzačku a sjet dolů, jiné matky na mě koukaly, jak to, že dítě nejistím a sleduju ho z povzdálí, co kdyby spadlo. Jenže třetí dítě se v tomto ohledu poněkud vymykalo, klidně vylezlo 4 metry vysoko a balancovalo po trámech ve stodole, vylezlo na lešení, otevřelo si branku a zamířilo podél frekventované silnice na hřiště (naštěstí jsem ho zmerčila, než se dalo do přecházení). Ve dvou letech si zlomilo nohu (na certifikované prolézačce v dětském koutku). Chce to zdravý rozum a rozumný přístup (různý k různým dětem).