Re: Já jsem oslavil a vzpomínal na mé mládí a cinkání mých klíčů :)

Já se pamatuju, jak jsem se taky coby studentka zúčastnila několika mála demonstrací. I když jsem se do dění po 17. listopadu snažila maximálně zapojit (na fakultě nás takových byla přibližně jedna desetina, ostatní si udělali vítané prázdniny a zůstali doma), demonstrace mi vždycky evokovaly první máje a vyhýbala jsem se jim. Vzpomínám si, že 21. listopadu jsem tam šla jen kvůli kamarádce, protože v té době ještě nebylo jisté, jestli se na Prahu nerozjedou Lidové milice, a měla jsem pocit, že by tam samotná byla víc ohrožená, než se mnou :o))).

Ale jinak se bez mučení přiznám, že to cinkání klíčema a provolávání hesel mi nahánělo husí kůži, protože na tom bylo vidět takové to "stádní jednání" (i když tentokrát ve prospěch dobré věci). Někdo začal vykřikovat nějaké heslo a za chvíli to po něm opakoval celý Václavák.

Nechuť k demonstracím mě neopustila dodnes, i když jinak považuji výsledek 17. listopadu za jednoznačně pozitivní. Vůbec si neumím představit, co bych teď dělala, kdyby tenkrát nebyli šli "rudoši od válu".