Re: vše má něco pro i proti

Zdravím všechny šátkařky,

poprvé jsem šátek viděla u své kamarádky, a když se mi narodil první syn tak jsem si jej od ní půjčila (i s návodem). Byla jsem z něho nadšená tak jsem si jej objednala. Když přijela ke mně domů paní z vatanai tak mi všechny úvazy ukázala, upozornila na chyby (to jsem teprve zjistila, že těch 14 dní s půjčeným šátkem to nebylo vlastně ono) - takový soukromý kurz. Až prý mi dítě povyroste a budu potřebovat jiný úvaz (předvedla všechny) tak si nebudu asi pamatovat ty, které nepoužívám - tak znovu přijede a ukáže mi je znova (nebylo potřeba).

Prvního syna jsem sice nosila, ale vzhledem k tomu že celkem pohodlně se dal používat i kočárek (na sídlišti) tak nošení v šátku rozhodně nepřevažovalo. To se ovšem změnilo tím jak jsme se přestěhovali na vesnici (všude daleko, všude autem), v kočárku jel asi 10x. Do auta hluboký kočár nedám a na golfáč je syn malý. Teprve nyní se bez šátku nehnu. Hlavně velké nákupy - např. v supermaketech s oběma syny.

K poznámce, že je komplikované jej uvázat. Po troše cviku není. Já řídím, na místě šátek uvážu (už jsem jej vázala v hustém dešti i v autě - a bez problémů).

Oba synové se v šátku cítí skvěle, (např. mladšího kojím co 2 hodiny, a jedině v šátku spí i 3 a půl hodiny v kuse). Určitě není šátek pro každého, ale já jej mohu jen doporučit.

Jo a lidi se na nás pěkně usmívají, pokecají, nakukují, berou ohledy - když jedu s kočárkem tak to neznám.