13.1.2005 10:17:14 iveta34
Re: panenky
Článek mi připadá napsaný moc hezky a myslím že takovýho tátu by si mohly přát všechny děti.Naše mají to štěstí-že manžel je taky takový-prostě bere svět svých dětí docela vážně.
Co se týká panenky chou-chou,náš benjamínek(14.měsíců)ji nemá,ale moje neteř ji dostala na druhé narozeniny a opravdu k ní přilnula jako k živýmu miminku.Bohužel v jedné chvíli musela být panenka odeslána do :nemocnice:(na opravu)Tolik radosti kolik ta malá zažila když jí pannu přinesli bych vám přála vidět.Pořád ji nosila a dokola jí říkala-tak už jsi zpátky,taky ses na mě tak těšila!?
Jinak mě zaráží to napadání tady(reklama,kýč)
U svých dětí 14,10 let a 14měsíců-jsem si už zvykla(jako každý rodič)že jejich požadavky a názor na hračky se diametrálně odlišují od mého.Ale to je přece pořád stejné-i já jsem kdysi toužila po céčkách,triku se Sandokanem apod:)))
To je přece život:)
Odpovědět