Názor

Napíšu názor, který se všem, kteří tady přispívali nebude určitě líbit, ale nemůžu si pomoct. Samozřejmě, když už se během života stane, že člověk má nějaký handicap, tak je jasné, že věšet hlavu a končit život je nesmysl. Takže žít jako dřív a užívat si radosti je normální a skvělé. Ale proč vědomě přivádět na svět děti, o kterých je jisté, že se s nějakým handicapem (myslím těžkým, např. Downův syndrom, atd.)narodí a tímpádem budou mít tu cestu za svým štěstím hodně ztíženou. A není vůbec jisté toho štěstí kdy dosáhnou. co když někdy budou chtít mít zase svoje děti, ale nebudou se o ně kvůli svému postižení umět/moci postarat? To se budou jen trápit a šťastní nebudou. Je to určitě sporná otázka. ale kdyby se mě někdo zeptal na názor, já říkám nepřivádět těžce postižené děti na svět.