15.4.2005 14:30:44 Klára
Děti a psi patří dohromady
Svého prvního psa, fenku trpasličího pudla, jsem dostala za své první vysvědčení. Fenka mě od začátku bez problémů brala, naučila se velmi rychle poslouchat, mohla jsem s ní později kamkoliv sama chodit. Mamka mi jen na začátku dobře vysvětlila, jak se mám k pejskovi chovat, zbytek ale tak nějak "automaticky", hodně jsme si hráli, tím jsme se naučily vzájemně asi nejvíc. Po dvou letech přibyla další pudlička, ta ale byla spíš mámina, takový mazel, obě ale byly úžasné a hodně mi toho do života daly.
Dneska už obě nežijí, já mám své dva psy, pro změnu fakt velké hafany a kluky a právě díky tomu základu od malých pudlic jsem se svými současnými hafany moc dobře věděla, do čeho jdu, i když si spousta lidí klepala na čelo. Tak nějak už natrvalo patřím ke psům a oni ke mě, ne nadarmo se tvrdí, že kdo jednou přilne ke psům, zůstane mu to na celý život.
Odpovědět