Asi na tom něco je

Ahoj všem. I já se podělím o svůj názor: U mě to platí 100%. Při prvním těhotenství jsem zvracela i ve 4 měsíci a celý den. Budilo mě to ze spaní, nemohla jsem se nadechnout - vadil mi vzduch, i obyčejná voda. Jen pomyslet na kuchyň a už jsem byla na WC. Zvracela jsem do až bezvědomí a zhubla jsem 8 kg. Měla jsem jít do nemocnice, ale naštěstí to pozvolna přešlo. Miminko bylo zdravé a dravé, veliké a zcela v pohodě. V 38 tt. se narodil absolutně zdravý a donošený kluk po absolutně pohodovém 4 hod. porodu. I dnes je na svůj věk veliký a nesmírně inteligentní - prostě vzorné dítě.
Druhé těhotenství: od začátku jsem měla jen obrovský hlad, žádné nevolnosti. A v 6/7 tt. jsem spontánně potratila.
Teď jsem potřetí těhotná v 9 tt a mám všechny těhotenské potíže. S jediným rozdílem: zvracím až po 16 h a vyzvracím od oběda vše. Ale mám pořád hlad, jen mi jídlo nechutná a když ho sním, zvracím. A zvracím krev. Modlím se, aby bylo mimi v pořádku a utěšuju se tím, že když je mi zle, je to dobře.
Ale mé kamarádce bylo zle celých 9 měsíců a zvracela a po šíleném kritickém porodu se jí narodila holka. A všem ostatním v mém okolí, kterým nebylo v těhu zle, buď potratili, nebo měli rizikové těhu či kritický porod. Takže: Asi na tom něco bude.