Hlavní problém vidím

v tom, že obě strany - jak příznivci přirozeného, tak "lékařsky vedeného" porodu umí být pěkně fanatičtí a pro svou pravdu zaťatí.

Zatím je situace u nás, jak ji vidím já, spíše ve prospěch těch "lékařských", ale už se to začíná trochu otáčet.

Pokud jde o můj vlastní porod, jsem zastánce přirozené cesty, pokud jde všechno tak, jak má. Takže když jsem se při prvním těhotenství o to zajímala, byla jsem moc ráda, že tady existuje hnutí za přirozené porody a že jsem své dítě měla možnost porodit do vany bez léků, klystýru a zbytečného zasahování. Kdyby se něco zkomplikovalo, byla jsem ráda, že jsem ve špitále, a že je tu MOŽNOST zasáhnout, ovšem pokud ta potřeba nenastala, doktoři dokázali "udržet ruce za zády" a nemontovat se do toho.

Bohužel jsem se setkala i s "fanatismem" z druhé strany, kdy jsou někteří příznivci přirozených porodů schopni reagovat na podle mého názoru zcela legitimní otázku (typu Máte ve vaší porodnici novorozeneckou JIPku, nebo jak řešíte případy, kdy se miminko nenarodí úplně v pořádku a potřebuje nějaký intenzivní zásah) nikoli odpovědí, ale kousavou poznámkou, že pokud uvažujete takto, měli byste zvážit, zda je jejich porodnice pro vás ta pravá.

Proč prostě nerespektovat, že každá jsme jiná, máme jiný práh bolesti, potřebujeme jiné úlevové prostředky... Možností přece máme dneska nejvíc v celé historii, tak proč dělat takový problém z toho, že někomu nejlíp pomůže vlézt si do vany teplé vody, někomu jinému třeba ten epidurál. Vždyť to přece JDE, když se chce. Stejně to k tomu dříve nebo později dospěje.

A ještě poznámka pro Martinu: Řeči, že klyzma a oholení je nutnost, neberu. Někomu to vyhovuje, mně by to vadilo (mimochodem, ne všechny se holíme a neholení není známka toho, že bychom byly prasátka. Ta móda k nám přišla před rokem 1989, před tím se holil málokdo a s čistotou to opravdu moc nesouvisí).