maceško,
strašně moc zdravím a jako všichni přede mnou se ti moc a moc obdivuji a doufám, že ve mně bude zlomek toho, čeho ty máš na rozdávání.
Na tvoje článečky se vždy těším a moje srdíčko jen jásá.
Dnes bohužel ne, dnes mě vrátil do dávné minulosti, kdy jsem i já podobným způsobem přišla o synka. Nikoho nezajímalo, že já jej vychovala, já mu dala lásku a vše, co mu vlastní matka nedopřála. Stále vidím ten uplakaný obličejíče, pěstičky bouchající do okna a stále slyším "maminko já už budu hodný, maminko vezmi mě s sebou". LUkášek byl natolik malý, že jemu se nedalo nic z dění vysvětlit a o to to pro mne bylo horší. Nyní už je z něj velkej školák a já když náhodou mám cestu kolem, tak potajnu pokukuju, jestli náhodou toho mýho drobečka neuvidím.
Nyní již mám svoji vlastní dcerušku, ale NIDKY nepřestanu vzpomínat.
miselline+Kačenka (narozena 24tt)
Odpovědět