Sumava z druhe strany
Sarko, Vase povidani jsou vsechna moc krasna. Mne na tomhle dilu zaujala zminka o Finsterau na druhe strane hranic. V mnichovskych letech nasi emigrace do nej pravidelne jezdily moje deti s ostatnimi mnichovaky na letni tabor poradany metskym oddelenim pro mladez. Myslim, ze tam stale jeste je. Pravidelne jsme tam za nimi jezdli prave proto, ze to bylo tak blizko hranic. A bylo to skoro "jako doma" na Sumave. Lesy byly stejne. Boruvky stejne chutnaly. Martin Stepanek vzdycky rikaval (jeho syn tam byl na tabore take), ze jen prelezt kopec a jsou na sve chalupe. David chodil vzdycky se svymi kamarady hrdinne "curat do Cech", za hranicni kameny. Zorana pole byla az o kus dal.
Kamaradstvi, ktera na tomhle tabore uzavrel trvaji az dodnes...Umi take porad jeste napodobit neopakovatelne nareci tohoto kraje, ktere nema s nemcinou, kterou jsme se naucili ve skole nic spolecneho. Zpivaji se tam dokonce pisnicky na stejny napev a se stejnym motivem jako ty nase...Vlastne si ani neumim predstavit, ze dneska si jen tak prijede autobus z druhe strany a vy si tam treba muzete vyrazit na kolach...Porad si jeste musim opakovat, ze to tak je a ze je to fajn... Vera S.
Odpovědět