byla jsem skolnikova dcera

Syn mi za tyden nastupuje do prvni tridy, ovsem v americke skole. Zatim do teto skoly chodil do nulte tridy, a to zadnim vchodem, kde je skolni hriste. Deti se tam po zapiskani seradi a po tridach odchazeji jednotlivymi vchody do skoly (dokonce za pritomnosti reditele). Vypozorovala jsem i celkem logicky system odchodu: odchazeji nejdrive tridy z vyssich pater a nakonec deti z prizemi. Kazde dite ma skrinku na chodbe, deti se prezouvaji jen v zime, kdyz je snih. Ze provozu jsem v budove byla nekolikrat, ale vesla jsem halvnim vchodem, kde je vratnice. Vzdy jsem se zapsala a dostala karticku s casem, kdy jsem vstoupila, i kam jdu.

Jinak jsem dcera skolniku, kteri bydli primo v budove. Otec rano deti vpusti hlavnim vchodem (z pocatku skolniho roku pousti prvnacky prvni a o neco drive), a dohlizi na ne. Jinak je skola uzavrena, uklizecky maji sluzbu na vratnici. Otec je na vratnici od rana, kdy je v provozu druzina, do 9.00 hod. pak nastupuje nektera z uklizecek, po ubede opet skolnik. Ale i tak jsem byla svedkem, ze do skoly vejdou starsi deti z jine skoly, uklizecky je pak honi po satnach .... U skoly je velka zahrada, odkud je pristup k nezamrizovanym oknum. Zahradu celorocne hlida pes. Kdyz jsem byla v noci doma sma a neco ve skole bouchlo, nevahala jsem vpustit psa primo do skoly a cekat, co se bude dit. Jinak co je u skoly pes, skola nebyla vykradena. Jen se cas od casu neco ztrati v satnach, protoze deti si kradou navzajem.

Preji Vam co nejmene neprijemnych zkusenosti vyse uvedeneho typu.

Mejte se pekne.

Nadia