Re: To myslíš vážně?

Ireno, naprosto s tebou souhlasím. Můj syn (dnes je mu 5 a půl) byl poměrně čiperné dítě, začal běhat hodně brzo, ale ve dvou letech jsme kočárek taky ještě občas využili. Hlavně (jak už se zmínily mnohé přede mnou) k delším cestám do města. Taky se mi stalo, že jsem byla terčem určitých poznámek (od maminky, která kolem nás procházela se svým dítětem). Poznámka typu - podívej, takový velký kluk, a vozí se na kočárku! Jenže můj syn je hodně vysoký, a tak dítě kráčící vedle nás sice bylo zhruba stejně velké, ale v každém případě mnohem starší.
Na "bodíčka" jsem taky nedala dopustit, ze stejného důvodu, jako píšeš. Ale právě díky tomu, že synek byl dlouhán, tak jsem je musela přestat používat dřív, než bych chtěla.
Rozhodně neodsuzuju nikoho, kdo veze na kočárku, dvouleté, klidně tříleté dítě. Když to není pořád, tak proč ne. Trocha pohybu dětem neuškodí (zvlášť některým), ale jsou situace, kdy je to opravdu potřeba.
Tolik můj názor.