Re: díky

Poslyš, takže protože to tobě nic nedává, tak odsoudíš ty, kterým ano?
Kloním se ke Káje, která psla o tom, že škodí i přemíra cukrů, kofein, tein atp.
Já jsem se kvůli dcerce musela vzdát sladkého. Ani kostka cukru, po dobu 10ti měsíců. Udělala jsem to ráda. A sama sebe jsem se ptala, proč mi to tak chybí? Prostě mi sladké chutná. A když už to šlo, tak jem se vrátila ke svému slazenému kafču (piju meltu), zákusku v neděli odpoledne a občasné čokoládě. Prostě mi to chutná, je to pro mne určitý rituál, kdy si v neděli sednu, když děti spí, dám si tu svoji bryndičku a k tomu špičku, laskonku, nebo něco jiného. Uvolním se a je mi fajn. Nemám nadváhu (160cm a 49kg), tak to nemusím řešit.
Ale neodsuzuju někoho, že si dá nepatrné množství alkoholu, které do mléka při trošce rozumu nemůže přejít.

Jo a k těm dětem. Pokud dítě vidí, že rodiče pijí alkohol, tak mu to samozřejmě nepřipadá jako něco nepatřičného, vždyť to pije maminka (tatínek, děda...). Ale dá se mu vysvětlit, že to není běžné pitíčko, že je to něco jako mlsek pro dospělé a není to zdravé. Já jsem svým dětem kdysi řekla, že oni moc dobře vědí, že kokino není zdravé a taky si ho dají. Jenom toho nesmí spráskat moc a nemlsají denně. A bez problémů dostali líznout vína i piva (namočili si prst). Znám totiž pár dětí, kterým to rodiče nikdy nedovolili (v jednom případě to byli přísní abstinenti) a děcka se pak při první příležitosti zmocnili nedopitých skleniček a jeden hošík dokonce láhve.
U nás doma se alkohol nikdy nezamykal, mamka i taťka si tak jednou za měsíc dali skleničku a já jsem věděla, že když si řeknu, budu si moct líznout. Nemělo to pro mne kouzlo zakázaného, nepřitahovalo mne to a dneska na většině oslav absolvuju pouze přípitek (a i ten vracím nedopitý). Nemyslím si, že bez alkoholu by nebyla zábava, ale občas mám prostě chuť na pivo, nebo na kávu s vaječňákem a šlehajdou....
A hlavně, umím alkohol odmítnout a nedám se vydírat otřepanýmmi frázemi o partě. A to je podle mne pro děti hodně důležité - umět alkohol (cigarety, drogy, cokoliv co nechtějí) odmítnout. Důležitější než vůbec nevědět, jak alkohol chutná.