Ach,to vyměšování...

Tedy na ještě začátku 90.let mít dítě v roce neobeznámené s funkcí nočníku byla prostě noční můra.Hlavně kamarádky se chlubily čistotnými batolaty.Náš starší syn Honza měl malé specifikum.Nevím jak to dokázal,ale neuměl sedět.Když si chtěl hrát vsedě,klekl si na paty.V kočáru ležel,klečel,nebo stál.Zkuste takové dítě na něco posadit.A v tom roce vážně nevěděl,co chci.On to vlastně nevěděl pořádně ani ve dvou letech,nicméně pak se všechno rychle naučil.Suchý v noci byl asi od 20 měsíců.Když jsem poněkolikáté našla ráno suchou plenu,dala jsem mu je pryč.Přísahám,od té doby se nikdy nepočůral.Přes den to bylo horší,ale čůral ve stoje jako kluk a kakat chodil na prkýnko.S kakáním to bylo rychlé,ale čůrání trvalo dlouho,učůrnuto v kalhotách měl určitě mnohokrát ještě ve 4 letech.
S mladším to bylo obdobné.
A teď co hlavní:každé zdravé mimino se naučí mluvit,oblékat,jíst a chodit na WC.Ono to kolem toho 2.roku věku připadá matce jako sysifovská práce,ale je tomu tak.
Ještě k těm škodlivým následkům časného vysazování.Někde jsem četla(ostatně v úvodním článku je to zmíněno),že vyprazdňování má být vědomý proces,ne podmíněný reflex,aby si člověk nespojoval nějaké podněty s vyprazdňováním .Ve vyšším věku by mu ty podněty mohly vybavit vyprázdnění v nevhodnou dobu,hlavně v noci,kdy je vědomí zastřeno spánkem nebo polospánkem.A druhá věc je ta,že když se dítě vysazuje často na nočník,nemá šanci si nucení na močení zažít,protože vlastně dřív než má samo potřebu,maminka ho vysadí a ono se reflexně vyprázdní.