tělo si řekne - bla bla bla

Už jsem tady na diskusích viděla mnohokrát řeči o tom, že "dám si na co mám chuť, tělo si samo řekne, co potřebuje, apod.". Podle mě si občas tělo sice o cosi řekne, ale je to tím, že ovlivňujeme tělo my svou psychikou. Proto si tak často říká o to, co nám chutná a naopak málo o to, co nám nejede - ačkoliv je to zdravé. Jenom mi nejde na rozum, že se tady tolik z diskutérek chlubí tím, že jí totálně nezdravě. Nejde jenom o ta miminka s už na začátku života zatíženými játry či ledvinami a porouchaným trávením. Jde přece i o vaše starší děti, které od vás přejímají jídelníček! Je mi stydno, když vidím na ulici paní s ani ne tříletým dítětem v kočárku, které žužlá párek v rohlíku, nebo rodinu s dětmi, která se láduje hranolkami v McDonaldu.
Podotýkám, že při tom nejsem žádnýn vegan ani jiný dietní extrém. Jen prostě čtu vědecké informace o stravě a beru je v potaz.