Re: Brejlící generace, tak to ani nahodou
Ahoj Px a všichni ostatní,
nemohu si pomoc a nereagovat na tvůj názor. Dovol ať ti řeknu moje zkušenosti s počítači a světem kreslených seriálů. Já jsem počítač viděl poprvé u nás doma asi tak když mě bylo šest let a něco mě na nich přitahovalo a pravděpodobně protože si toho moji rodiče všimli tak mě k osmým narozeninám koupili počítač pro děti/mládež (osmibitovka) a od té doby jsem začal poznávat svět počítačů, během jednoho roku jsem ten počítač celkem slušně ovládal a dokázal jsem si i naprogramovat jednodušší textovou hru a později jsem udělal i hru s grafikou, cca. šestnáct barev. V deseti letech jsem byl mezi vítězi národní soutěže mladý programátor. V jedenácti jsem naprogramoval nový operační systém pro můj osmibit který podporoval diskety a ramdisky (nízkokapacitní pevné disky, cca. 0.5MB) a tento systém s uživatelem komunikoval prostřednictvím oken a nabídkových menu což do té doby nebylo moc obvyklé u operačních systémů. No dál v mých zkušenostech s počítači radši nebudu pokračovat, protože určitě uznáte, že patřím mezi ty kteří s nima mají dost zkušeností :-)).
A jaký význam měly tyto zkušenosti s počítačem od mého ranného věku ? Obrovské a také večer usínám klidným spánkem s vědomím, že jsem hodně lidem pomohl buď přímo anebo nepřímo a to protože patřím do týmu Rodina Online jako správce :-))).
Ohledně té krátkozrakosti, nevšiml jsem si, že bych byl kvůli častému sledování počítače krátkozraký, je sice pravda, že nosím brýle proti krátkozrakosti, ale to je z dědičných důvodů (brýle proti krátkozrakosti měl v podobném věku jako jsem je já poprvé dostal například i děda anebo můj otec a oni v mládí neměli téměř žádné knížky a počítač nikde nebyl) a moje brýle mají bohudík úplně stejnou dioptrickou sílu jako ty první brýle co jsem dostal, což už je spoustu let, řádově desítky let, no občas jsem trošku unavený po dlouhém sledování počítače, ale dle očního odborníka, který mě minimálně jednou ročně vyšetří zrak, tak se mě zrak nezhoršuje, tudíž spíše než unavený ze sledování počítače jsem unavený všeobecně z práce, jako každý jiný.
Ohledně toho nebezpečí záměny virtuálního světa se skutečným, to se mě zdá, jako malování čerta na zeď. V mládí jsem jako každý jiný kluk odpoledne šel s ostatními ven, dokonce jsem byl šéf klukovské party a hráli jsme na schovku, na policajty a zloděje ... a občas pozdě odpoledne jsem něco dělal na počítači anebo jsem se díval na televizi a večer jsem jako každý šel spát. V dnešní době přes den pracuji s počítači a večer jsem často někde s kamarády venku a o víkendových dnech jsem minimálně na několik hodin na procházce v lese, ve městě anebo u kamarádů, no prostě jsem v reálném světě a i když část svého života žiju ve virtuálním světě stále jsem v reálném světě a nemám pocit, že bych si je nějak pletl :-))))).
Odpovědět