Troška do mlýna
Jsem ráda, že jsem na netu našla tyto stránky, takže nemusím složitě hledat rady po knihovnách apod. a že se mohu aspoň takto svěřit těm, co mají stejné "problémy". Mám syna Honzíka. Je mu skoro 6 let. Podezření na LMD a hyperakktivitu mám u něj už od 3 let. Už jako malé miminko málo spal, vyžadoval neustálý kontakt, usnul jen v náručí, ale běda dali-li jsme jej do postýlky. V tu ránu byl vzhůru a plakací kolotoč začal nanovo. Takže jsme ho měli nastěhovaného v posteli zhruba do 3 a půl roku a kojen byl do dvou let. Vždycky přehnaně reagoval na situace, kdy jsme po něm něco chtěli - vydržel a vydrží se pak vztekat třeba i hodinu dvě, i když mu vše, co po něm chceme říkáme mírně a několikrát. Ve školce má problémy se spoluprácí v kolektivu, odmítá dělat to co ostatní a když už třeba maluje nebo zpívá, tak 100% ne to, co chce paní učitelka. Když jsem s ním byla ve 4 letech u psychol. s tím, že si myslím, že má nejspíš LDM, bylo mi řečeno, že je sice přehnaně úzkostný, ale rozhodně ne hyperaktivní a že by sice LMD mít mohl, ale ať počkáme, než půjde do školy. Letos jsme byli u zápisu a totálně jsme pohořeli. Honzík totiž šišlá a zadrhává, třebaže chodíme na logopedii(H. neslyší sám sebe mluvit špatně), když měl nakreslit tatínka, namaloval roztřeseného loupežníka. No a po poradě s jinou psych. vyšlo najevo, že LMD opravdu má, musím říct, že se mi tím ulevilo. Teď už se s tím budeme aspoň moci poprat a ne trpět pochybnostmi, co děláme ve výchově špatně.
Odpovědět