11.7.2006 21:55:12 Katu
hm, škola...
To jsem zvědavá, jak to budu zvládat já. Já jsem obrečela i první příkrm, že už to není to "moje miminko", nemám radost z žádného pokroku, protože vidím jak půjde do školky a školy a vůbec mě nebude potřebovat :(
Všichni kolem mě říkají: Počkej jak to bude prima až nebudeš muset kojit, v noci vstávat, až bude chodit ... Ale mě to noční vstávání těší, protože jsme jenom spolu ...
Možná to je proto, že už máme dvouletého prcka a vím, že to všechno už mám naposled.
Lidi chápu, že dítě není moje vlastnictví, jen je mi líto, že se nic z toho nedá vrátit.
Odpovědět