Někdy je to fajn a jindy ne :o)
Otče Karbane, musím s Tebou částečně souhlasit i nesouhlasit; sraz naší základky po 15letech mě skutečně docela zklamal – v tom smyslu, jak jsi psal. Těšila jsem se na bývalé kamarády, 100km jsem se (s 2letým potomkem a 4.měsíčním plodem v břiše:-)) harcovala autobusem do Phy, a nějak to nebylo ono. Nebýt toho, že jsme se tam před srazem sešly s kamarádkou a jejími dětmi, skoro bych té daleké cesty litovala!! Ale takhle to stálo aspoň za to.
Ano, část spolužáků (tedy hlavně holek) se nezměnila, někteří ano (hlavně kluci, některé jsem vůbec nepoznala!! Tedy hlavně ty, co bývali takoví ti hubeňouři a najednou byli velcí, zarostlí a tlustí :-)) - zajímavé. Spíš mě ale zarazilo, že se pořádně nerozjela společná zábava. Bylo to takový nijaký... Jako bychom se už skoro neznali.
Naopak: sraz s lidma z ročníku 6let po promoci, to byla skvělá akce!!! (nejen proto, že byla asi před 1,5rokem a já coby netěhotná jsem se ještě mohla společensky odvazovat :-)) Prostě příjemný setkání s příjemnými lidmi – taky jsme se trošku změnili, ale ještě k poznání; asi polovina nebo víc lidí už má děti (někdo jedno, někteří už dvě) – takže i kromě stránky „odborné“ je stále o čem si povídat :-)
Takže nezobecňujme!! (Můj muž např. měl 2 roky přede mnou rovněž sraz základky, na nějž cestoval 100km a nemohl si tu akci vynachválit :o))
Ahoj, Ester
Odpovědět