Dík za článek

Milá Sylive,
moc Ti děkuji za článek a za statistická čísla, která opět potvrzují, že debata o porodech doma v ČR je více emotivní, než skutečně o tom, že zdravé ženě by při porodu doma hrozilo nějaké příšerné nebezpečí. Ono je to spíš o tom, že zdravotnictví je bohužel stále ještě poslední baštou socialismu a páprdové na ministerstvu si stále nějak nedokážou přebrat, že člověk je svéprávný a až tak nejlépe by si o způsobu své léčby měl svrchovaně rozhodovat sám, s tím, že zná všechna rizika, která by ho u toho mohla potkat. Ačkoliv - mluvíme-li o těhotenství, tak to není nemoc a slovo "léčba" je zde trochu sporné. Tím neříkám, že nejlepší je jenom porod doma a nic jiného, třebaže já jej budu asi preferovat před nemocničním, ale to skutečně děsivé v našem zdravotnictví je, že se českému pacientovi ve všech zdravotnických oborech dává jen malý prostor pro výběr z různých léčebných druhů i postupů. Přitom jsme každý jiný jako individualita i jako organismus a co vyhovuje jednomu, nemusí nutně druhému. Co se týče porodnictví, jsou zde ženy, kterým více sedí porod v porodnici a jsou prostě jiné ženské, kterým by spíš seděl ten doma, nebo v nějakém porodním domě. Vůbec nechápu, že tam nahoře sedí tak zabedněné palice, které to nedokážou pochopit. Zrovna teď jsem dosurfovala na serveru ukbirth.com - je tam napsaná nádherná věta:"Poroď své dítě tam, kde se cítíš nejbezpečněji". Myslím, že ta věta hovoří za vše. Jak bych například mohla jít rodit do blízké porodnice v Ivančicích, když vím, že tam na kamarádku byli nepříjemní sestra i primář, nedali jí ani napít, nechali ji ležet na chodbě až prochladla a její holčičce zlomili klíční kost? Než do takové porodnice, to se budu fakt cítit bezpečněji někde na mezi, pokud nestihnu dojet do Vrchlabí, kde bych se bezpečně cítit mohla...
A co se domácích porodů v Británii týče, v závislosti na kraji tam rodí doma 11-20% žen. Tedy v průměru každá šestá až sedmá žena.